|
<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> Pomoc po povodních |
Chceme-li jít na pomoc postiženým oblastem, neměli bychom tak - pokud je to možné - činit sami, ale vyrazit minimálně ve dvojici, nebo ještě lépe, dát dohromady skupinu dobrých kamarádů, kteří vytvoří pevný kolektiv.
Skupina by měla být naprosto samostatná. Skupina by měla pracovat na základě pokynů povodňových orgánů. Zvažte důkladně a sebekriticky, zda jste natolik zkušení a odolní, zda dokážete improvizovat, bydlet v naprosto nevyhovujících podmínkách, mýt se studenou vodou, sami si vařit, trávit celé hodiny v bahně a všudypřítomném vlhku, často mezi hejny komárů.
Smysl popovodňové pomoci zdánlivě spočívá v co největším objemu manuálních prací při obnově domů, obecních ploch a jiných společných zařízení. V mnoha případech, zvláště u seniorů, je však mnohdy ještě důležitější vnímavé ucho a vlídné slovo našeho brigádníka, neboť mnozí lidé nejvíc ze všeho ocení, že:
1.jim přijede kdosi zdaleka pomáhat a nic za to nechce,
2.se může se svým trápením a hrůznými zážitky svěřit člověku, kterému to není jedno a je viditelně ochotný je vyslechnout.
Z toho plynou zvláštní nároky na pomocníky – měli bychom být vůči všem místním co nejvstřícnější, trpěliví a vlídní. Je však zapotřebí počítat i s tím, že ne každý domorodec je nadšený z naší pomoci a vícedenního výskytu v obci. Tyto (na první pohled) trochu nevraživé postoje je zapotřebí zcela respektovat a nenechat se jimi odradit – po prožitém šoku mají lidé právo reagovat na vpád veselých brigádníků všelijak a po svém.
K pracovnímu nasazení a režimu dne si dovolíme doporučit následující: vyjíždíme samozřejmě s předsevzetím být v místě pomoci co nejvíc užiteční, což však neznamená, že budeme denně dřít do úpadu. Je třeba si taky odpočinout a vyspat se.
A co považujeme za nejdůležitější pro sestavení brigádnické skupiny? Asi upřímnou chuť a dobrou vůli pořádně makat a vykonávat jakékoliv prospěšné práce.
Nejlépe je obrátit se na povodňové orgány v postižených oblastech, kde by měli o všech zasažených místech vědět.
Nejlépe je obrátit se na povodňové orgány v postižených oblastech, kde by měli o všech zasažených místech vědět.
Občanská sdružení resp. v současnosti spolky, jejichž členové budou v zasažených oblastech pomáhat, mají možnost získat prostředky v nejrůznějších výběrových řízeních, která již nyní vyhlašuje např. Ministerstvo životního prostředí a různé nadace. Nenechejte se odradit tím, že např. výběrové řízení u MŽP se vypisuje na projekty realizované až v příštím roce. Práce budou probíhat ještě léta.
Obce a zasažené oblasti obdrží od státu prostředky na úhradu nejrůznějších nákladů spojených s odstraňováním škod.
V některých oblastech bude možné se s obcí domluvit na zajištění stravy, úhradě jízdného atd. Rozhodně však na to nespoléhejte!
Před zahájením práce na daném místě si zjistíme možnosti a přímé telefonní číslo pro přivolání první pomoci a hlavně pokrytí místa telefonním signálem. Každá i malá pracovní skupina musí být vybavena alespoň jednoduchou lékárničkou, dostatkem pracovních rukavic a prostředky pro dezinfekci rukou.
Pamatujte na to, že při provádění všech prací musí jít stranou euforie a zajištění zdraví a bezpečnosti všech pracujících osob i za cenu omezení prací musí být prioritou.
S veškerými mechanizmy a spotřebiči mohou pracovat jen řádně obeznámené či kvalifikované osoby, za dodržení všech bezpečnostních předpisů. Jedná se zejména o motorové pily, elektrická čerpadla, rozbrušovačky atd. Při práci s nimi je třeba používat příslušné ochranné pomůcky jako jsou chrániče zraku a sluchu, pevné boty, pracovní oděvy atd. Při práci v zamokřených prostorech, kde jsou používány elektrospotřebiče, je třeba dbát příslušných bezpečnostních předpisů a vědět, kde se vypíná elektrický proud. Osoby pracující ve sklepech musí být vybaveny pro případný výpadek proudu. Hlavně se musí počítat s výpadkem proudu při odčerpávání vody.
Je třeba počítat s tím, že nebude stále pěkné počasí a při své práci se budete pohybovat v neustálém vlhku a bahně v trvale vlhkém pracovním oděvu a holínkách. Ze všeho nejdůležitější je proto zajistit si místnost na sušení mokrých pracovních oděvů s nějakým tepelným zdrojem. Nic není tak nepříjemné, jako oblékat se ráno do mokrého oblečení.
Budete-li se podílet na distribuci humanitární pomoci, snažte se napřed seznámit s místními podmínkami a dbát na to, aby se předměty skutečně dostaly těm nejpotřebnějším. Vlna solidarity záhy opadne a začnou se projevovat běžné lidské vlastnosti - hrabivost a závist. Vždy se objeví spousta „nejpotřebnějších“ hlavně mezi těmi méně zasaženými. Nejvíce postižení se obvykle nezdržují v ruinách svého zničeného domu, ale v místě náhradního ubytování.
Lidem na venkově někdy připadá běžné chování mladých lidí z města nepřístojné. Snažte se s citem řídit vystupování celé skupiny a starejte se o prezentování svého pozitivního obrazu.
Setkáte-li se s projevy ekologického barbarství, k němuž téměř vždy velký úklid směřuje, snažte se trpělivě všem aktérům vysvětlovat, že neprospívají nikomu, ani sobě samým.
I v obci, kde si zpočátku všichni pomáhali a léta se znají, se může stát, že starý člověk nebo i celá rodina zůstanou těžce postiženi a sami. Úkolem dobrovolníků je vyhledat právě tyto lidi a být jim nápomocni.
Dalším problémem, s nímž se setkáte, je útěk mnoha zasažených lidí od reality k alkoholu. Mnozí postižení začnou trpět posttraumatickými stresovými stavy, může u nich dojít ke změnám osobnosti spojenými s depresivními poruchami. a to vše může vést k úplnému odcizení se společností. Ruku v ruce s tím nastupuje obvykle alkoholismus.
•Zkontroluj si platnost očkování proti tetanu a je-li to déle než 5 roků od posledního přeočkování, dej se přeočkovat. Vhodné je i očkování proti žloutence typu A, provádí po domluvě KHS (krajská hygienická stanice). Dobré by bylo i očkování proti klíšťovému zánětu mozku (klíšťová encefalitida). Je na něj však málo času, plně účinné by bylo až po několika týdnech.
•Zjisti si, kde a jak budete bydlet, jíst, co musíš mít sebou pro běžný život po práci – spací pytel, příbor, ešus, ručníky, hygienické potřeby, regenerační krém.
•Asi nebude kdy a kde prát, bude málo vyhovující vody, vezmi sebou proto dost osobního prádla a hygienických potřeb.
•Alespoň dvoje montérky, gumáky a dostatek ponožek. Vhodné jsou i ochranné roušky či respirátory.
•Dezinfekční prostředky, obvaz, náplasti.
•Jsi-li nemocen, nejezdi.
•Přesvědčte se, že místa určená ke spaní, jídlu atd. jsou čistá, jinak začněte očistou těchto míst.
•Všechno, co děláte v terénu, dělejte v ochranných pomůckách.
•Tam, kde pomáháte, tekla voda a ta přinesla nejen odpadky a špínu, kterou vidíte – vše je i plné prvoků, bakterií, virů, plísní, jejich jedů, vajíček cizopasných červů a různých chemikálií, které nevidíte. Pamatuj, že i místo, které bylo před chvilkou díky tobě čisté, může být nechtěně znovu kontaminováno (znečištěno) tebou, někým jiným, nebo tam něco zanesl hmyz, vítr. Mikrobi a plísně se neustále množí a produkují své jedy (toxiny).
•Jíst a pít je možno jen na vyhrazených, čistých a dezinfikovaných místech. Před jídlem a pitím odložte ochranné pomůcky (zástěry či pláště, roušky a respirátory atd.), omyjte a dezinfikujte rukavice (na rukou), teprve potom je odložte, znovu si umyjte ruce a pak teprve jezte a pijte.
•Jídlo a nápoje musí pocházet pouze z ověřených zdrojů. Nenechávejte jídlo a pití volně bez zakrytí delší dobu. Mouchy a ostatní hmyz jsou infikovány, roznášejí na svém těle zárodky různých chorob.
•Po skončení práce se vždy řádně umyj. Při práci v silně zašpiněném terénu, s uhynulými zvířaty či zkaženými potravinami vždy dezinfikuj i kůži.
•Po skončení práce by se každý den mělo vše, co jsi měl(a) na sobě řádně očistit, nejlépe i dezinfikovat, montérky by se měly alespoň po dezinfekci ještě přeprat a nechat vyschnout.
•Každé zranění je bezpodmínečně nutno okamžitě ošetřit, především dezinfikovat – nejlépe jodonalem či jodisolem. Při rozsáhlejším zranění zajistit odbornou lékařskou pomoc.
•Pozor na komářice (krev sají jen samice, samci se živí nektarem květů) a další savý či bodavý hmyz. Rozškrábané bodnutí může zanést do těla infekci. Pozor na klíšťata.
•Pozor na zanesení infekce do očí či nosu při protírání očí, čištění nosu apod.
•Pracujte s rozvahou, doplňuj si včas tekutiny. Alkohol není vhodný.
Všude kolem vás byla voda, která vypláchla skládky odpadků, čistírny odpadních vod, nejrůznější sklady podniků, hnojiště, jímky na kejdu, silážní žlaby, nory drobných hlodavců, stejně jako stáje drobných zemědělců i velkokapacitní stáje hovězího i vepřového dobytka a kurníky či drůbežárny. Značná část těchto zvířat uhynula, pokud již nebyla odstraněna, je někde kolem vás, rozkládá se průběžně a mikrobi, viry, plísně a další organismy, běžně ukrytí v jejich tělech, se uvolnili do tekoucí kalné vody. Do vody se dostalo i nejrůznější zboží potravinářského charakteru, splachy z polí atd.
Vznikla tak živná půda pro mikroby, plísně, kvasinky, prvoky i větší organismy žijící či vyvíjející se ve vodě či blátě a často poškozující zdraví lidí. Je teplo, vše se usilovně množí a produkuje své výměšky, které jsou mnohdy velmi škodlivé (jedovaté). Úplně stejně to probíhá na povrchu i uvnitř všech zaplavených prostor, předmětů, znehodnocených potravin atd. Některé z těchto organismů, které jsou všude kolem vás, způsobí onemocnění do několika hodin, jindy to trvá dny až týdny (říká se tomu inkubační doba).
Někdy působí i látky vznikající uvnitř, nebo vylučované ven z těchto množících se organismů, které jsou všude kolem vás. Část těchto jedů (toxinů) – zejména vznikajících z plísní, spolupůsobí i při vzniku zhoubného bujení. Stačí jich nepatrná množství a k objevení se nádoru může uplynout i několik roků – proto je nutno co nejrychleji a co nejlépe vše vyčistit, vydezinfikovat a vysušit, aby se škodlivým organismům dále nedařilo.
Onemocnění se dá vyhnout při dodržování hygienických zásad. Stručně uvedeme alespoň některé z možných nemocí:
•Virový zánět jater typu a (infekční žloutenka – hepatitis typu A)
Virové onemocnění, přenos od nemocného člověka, vylučuje se stolicí, močí, slinami, slzami atd. Virus jistě byl ve vyplavených žumpách a čistírnách odpadních vod, ty dosud nefungují a virus je ve vodotečích. Inkubační doba 16 - 50 dní.
•Salmonelosy
existuje mnoho typů (patří sem i tyfus a paratyfy), vždy od člověka nebo zvířete – nemocného nebo bacilonosiče, samozřejmě i od uhynulých zvířat. Vylučují se stolicí, někdy i močí. Opět byly zcela jistě v septicích i kanalizacích, navíc i mezi domácím i volně žijícím tvorstvem v záplavách. Inkubační doba od hodin (zřídka) přes dny až týdny.
•Úplavice bacilární (dysenterie, schigellosa)
existuje několik typů, opět od nemocných osob, opět souvislost se stolicí – nemoc nečistých rukou. Působí zvláště silně na vysláblé a silně stresované. Inkubace od několika hodin do 7 dnů.
•Leptospirosy
mnoho typů i u nás (Weilova horečka, Blaťácká či žňová horečka, horečka krmičů vepřů a jiné) vždy od nemocných zvířat, zejména hlodavců, vylučují se močí, někdy velmi těžký průběh, inkubační doby 2 – 20 dnů, podle typů se liší.
•Tularemie
opět od nemocných zvířat a jejich sekretů – inkubace 1 – 10 dní.
•Tetanus
při poranění, očkování by mělo chránit.
•Různá parazitární onemocnění
ve vodě a tím všude byla a jsou vajíčka různých červů, kteří mohou osídlit jak zažívací trakt, tak i jiné orgány. Opět pomůže dodržování hygienických zásad.
•Plísňová a kvasinková onemocnění - zejména plicní
při práci s částečně vyschlým materiálem se mohou uvolnit spousty spor plísní i kvasinky do vzduchu a vdechnutím se dostávají do plic, kde působí různé potíže – proto ty roušky či respirátory mají přiléhat a nejsou na okrasu. Může dojít i k plísňovým onemocněním kůže. Plísňové jedy - mykotoxiny, pro zajímavost vyjmenovávám pouze některé, mají dlouhodobé účinky (!) spolupůsobí i při vzniku zhoubného bujení (nádorů - „rakoviny“). Stačí jich nepatrná množství a k objevení se nádoru může uplynout i mnoho roků: patulin, tenuazonioniová kyselina, kyselina penicilanová, penitrem A, T-2 toxin, ochratoxiny, deoxynivalenol, zearalenon, aflatoxiny… a mnoho dalších.
•Nejrůznější bakteriální i virové infekce.
Ve vodě, bahnu a následně i v prachu můžou být původci prakticky všech infekčních a parazitárních onemocnění, které se vyskytují u nás i v zemích exotických, jejichž příslušníci se vyskytli v povodí záplav.
Nepodceňuj své ani kamarádovy potíže. Těch možných nemocí je víc, než se do malé příručky dá vepsat. Nelze se z ní naučit medicínu a přesnější údaje by mátly. i běžný průjem, zvýšená teplota, bolesti břicha, hlavy či v krku, různé hnisavé infekce, bolestivé zarudlé a teplejší místo na kůži mohou být počátkem vážné choroby. Při potížích je nutno vyhledat odbornou pomoc (lékaře). Je vždy potřeba upozornit na to, co a kde jsi dělal, jedl a pil a zda se podobné potíže nevyskytly i u kolegů na stejném pracovišti, ve stejné ubytovně či stravovně.
•Uhynulá zvířata velká – řeší Veterinární asanační ústavy (kafilérie), hlásí se většinou na obecní úřad – to si musíte zjistit na místě.
•Uhynulá zvířata malá – velké množství (celá hala slepic apod.) řeší veterinární asanační ústavy, vyklízení by měla provádět speciální parta podle pokynů veterinářů. - v malém množství lze zakopat cca 0,6 – 1,0 m hluboko na vhodném místě, nutno dodržet ochranná pásma studní atd., vhodné cca 50 m od domů, studní, lépe je pod obcí a pod studněmi. Před zasypáním hlínou je dobré posypat vápnem (vápenný hydrát – pozor, žíravina!) nebo jemně mletým vápencem. (Je–li zjištěna infekce, je možno použít i chlorové vápno či chloramin, v takovém případě se ale silně prodlouží biologická likvidace těl) pokyn k užití chlorových preparátů by měl dát někdo oficiální – hygienik, krizový štáb, starosta apod.
•Potraviny rostlinného původu - nebalené i balené, s poškozenými i nepoškozenými obaly (mimo konzervy), rozmrazené, – možno vyvézt na skládky, kompostovat, zakopat či spalovat podle místních pokynů. Pokud byly zaplaveny, nesmí se dostat do oběhu a to ani ke zkrmování (mykotoxiny bychom mohli dostávat v mase, či mléce a mléčných výrobcích).
•Potraviny živočišného původu – pokud nejde o konzervy – větší množství kafilérie, menší totéž jako rostlinného původu. Vždy se řiď podle místních pokynů – mohou se lišit podle místních podmínek.
•Konzervy - pokud jsou označeny originální nálepkou – nepoškozené lze po omytí a dezinfekci povrchu použít, neidentifikovatelné a neoznačené likvidovat dle pokynů na místě, možno i do skládky.
•Oděvy – dezinfikovat chloraminem či Savem (pozor na koncentraci) Vyprat podle druhů tkanin, barevnosti a použitelnosti. Jsou-li zachovalé, lze i čistit chemicky.
•Nábytek - pokud lze použít – omýt bahno a u dřevěného dezinfikovat. Pokud by se měl používat čalouněný, je nutno ho vyčistit, vyprat či jinak odstranit bahno z čalounění, dezinfikovat a nechat vyschnout. Koberce je možno namočit do dezinfekčního roztoku, vyprat, nechat vysušit. Prakticky se to ale asi nedá realizovat.
•Půda (země či bahno) – ke zlepšení stavu, snížení zápachu a mírné (ekologické) dezinfekci lze plošně použít vápno - přesněji jde o mletý či drcený vápenec, možno i vápenný hydrát, tam ale pozor, jde o žíravinu a nesmí přijít do očí nebo dýchacích cest.
Použití: k dezinfekci individuálních zdrojů vody, podlah, stěn, pracovních ploch, hygienických zařízení, v potravinářství a k dezinfekci rukou a těla v koncentracích 0,5 - 3 %.
Účinky na organismus:
•leptavý účinek na sliznicích a pokožce
•místní podráždění (pokožka, spojivky, sliznice, HCD)
•delší kontakt v uzavřených prostorách - zvýšená teplota, rýma, astmatický záchvat
Zásady bezpečné práce:
•práci provádět pouze na vyhrazených místech, které mají zajištěno dostatečné větrání
•při práci používat předepsané osobní ochranné pracovní prostředky, tj. ochranné gumové rukavice, příp. holínky, gumovou zástěru, ochranný obličejový štít nebo brýle, respirátor s předepsanou filtrační vložkou
•při práci nejíst, nepít, nekouřit
•dodržovat základní zásady osobní hygieny (důkladná očista před odchodem z pracoviště, mytí rukou před jídlem atd.)
První pomoc při zasažení organismu:
•Potřísnění pokožky: odstranit potřísněný oděv a omýt zasažené místo čistou vodou 10 - 15 minut, přiložit sterilní obvaz, v závažných případech zajistit lékařskou pomoc.
•Zasažení oka: oko vyplachovat proudem čisté vody od vnitřního koutku k vnějšímu tak, aby nedošlo k zasažení druhého oka. Výplach provádět 10 - 15 minut. Zajistit lékařskou pomoc.
•Nadýchání: postiženého vynést na čerstvý vzduch, dále postupovat podle stupně zasažení.
•Požití: vypít nejméně 1/2 l čisté vody ke zředění obsahu žaludku, je možno rozpustit 3 lžíce živočišného uhlí, nevyvolávat zvracení. Zajistit lékařskou pomoc.
•Použití: k dezinfekci menších zdrojů pitné vody.
•Účinky na organismus - leptavý účinek na sliznicích a pokožce.
•Zásady bezpečné práce a první pomoc: v případě zasažení organismu jsou obdobné jako u chlorovaných preparátů.
Výskyt plísní v životním prostředí člověka (byt, pracoviště,..) je nežádoucí z hlediska hygienického i estetického. Základem úspěšného boje s plísněmi je sucho. Je tedy nezbytné odstranit příčinu vysoké vlhkosti (zatékání, nedostatečné větrání, promrzání stěn). Již vzniklé nárůsty plísní je třeba co nejdříve odstranit.
Při práci je nutno vždy používat ochranné pracovní pomůcky (rukavice, ochranný oděv, brýle, respirátor).
•likvidaci plísní provádět vždy mokrou cestou. To znamená, na viditelný nárůst aplikovat postřikovačem dezinfekční roztok s protiplísňovým účinkem ze vzdálenosti min. 5 cm (např. SAVO proti plísním). Při ředění roztoku postupovat dle doporučení výrobce.
•po provedené dezinfekci je nutno místnost odvětrat, při masivním nárůstu plísně postup opakovat
•napadené místo stírat textilií namočenou v dezinfekčním roztoku až do vyčištění
•plochy přicházející do styku s potravinami omýt po dezinfekci pitnou vodou
•nárůst plísně na omítce a zdivu seškrábat, ale tak, aby se spory naopak nedostaly hlouběji do zdiva a poté omýt dezinfekčním roztokem
•do nádoby s dezinfekčním roztokem (připravit dle návodu od výrobce) ponořit kontaminované předměty. Po doporučené době působení předměty opláchnout pitnou vodou a usušit.
Během úklidových prací a při odstraňování naplavenin a trosek je třeba uložit na skládky stovky tun materiálu. Při nakládání těžkou technikou není až na výjimky možné nánosy třídit. Každá obec proto musí tento materiál ukládat na regulérní skládku, protože naplaveniny mohou obsahovat zbytky potravin, rozkládajících se drobných živočichů, nejrůznější domovní odpad, ale i odpady nebezpečné, například nádoby a plechovky s barvami a chemikáliemi nebo ropnými látkami.
Všude tam, kde bude nakládka probíhat ručně, je třeba zajistit dostatek vhodných nádob či pytlů a všechen materiál roztřídit. Budou zde plasty, dřevo, kovy, textilie, uhynulá zvířata apod. Rozhodně musíme být připraveni na nálezy velmi kuriózní, stěží zařaditelné. Například zde bude spousta obalů ať již plastových či kovových s obsahem, který bude třeba opatrně určit. Tyto nádoby by neměly skončit na skládce se zeminou, ale měly by být odvezeny na spalovnu či alespoň zatím deponovány ve sběrném dvoře. Je nutné upozornit, že najdete-li PET láhev s čirým obsahem, neznamená to, že je v ní vždy voda. Mnozí lidé mají v těchto lahvích často hořlaviny či různé chemikálie.
Že bychom plasty neměli spalovat spolu s dřevem, jistě není třeba zdůrazňovat. Rovněž zabraňme opalování izolovaných drátů a kabelů pro získání mědi a hliníku.
Při každé pohromě je vždy snahou zlehčovat či úplně negovat příslušné předpisy. Ale to, že zde povodeň způsobila obrovské škody, neznamená, že někdo může pokračovat svou hloupostí v jejich násobení. Právě důsledný a zodpovědný přístup všech, kteří se na odstraňování škod podílejí, je zárukou, že vzniklé škody se nebudou ještě zvyšovat.
Tůně, jež někde zůstaly v krajině, se často nedají bez vysokých nákladů odstranit. Zahnívající zemědělské plodiny či jen pouhá tráva mohou být pak zdrojem intenzivního zápachu. Problém lze při nízké hladině vody řešit vápněním. Tyto plochy je obvykle možné zaorat až následující rok.
U menších tůní lze často technikou či ručně prokopat odvodňovací příkop. Přitom dbáme o vysbírání plovoucích odpadků, případně zhotovení jakési jednoduché norné stěny zachycující nečistoty před jejich proniknutím do vodoteče či kanalizace.
Snažte se zabránit zasypávání nátrží na březích vodních toků domovním odpadem a odpadky vůbec. Na tato místa se může se souhlasem úřadů a správce vodního toku sypat jen co nejčistší zemina. Rozhodně sem nepatří třeba biomasa (tj. tráva, větve, listí…), která později shnije a půda se propadá.
Zasypávání musí probíhat tak, že napřed je zpevněn břeh u vody, alespoň provizorně, a pak se teprve zemina dosypává, aby ji proud neodnášel. Všechny takové práce musí probíhat v koordinaci s obcí, správcem vodního toku a odborem životního prostředí obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Často narazíte na rozlité ropné látky, rozbité obaly s oleji a ředidly. Je třeba mít k dispozici vhodné nádoby na shromáždění těchto obalů a případně absorpční látky jako je vapex atd. na zasypávání látek rozlitých. Není-li absorbent k dispozici, lze rozlitou látku vysát hadry, které se spálí.
Suché naplavené dřevo a větve lze spálit na ohništích. Při likvidaci naplavenin se obvykle podaří všechno větší dříví udat obyvatelům. Je třeba využít jejich snahy získat zdarma palivo a oni si obvykle dřevo odvezou sami. Stačí ho uvolnit z náplavů a nařezat. Předání dřeva lze také podmínit pomocí při pálení drobnějších větví. Ale nedejte na sliby, a předání dřeva udělejte až po provedení práce. Zde předpokládáme, že naplaveniny se odstraňují ve spolupráci s obcí a majiteli pozemků a příslušný starosta je na tomto postupu s vámi domluven.
Zaplavenou zahradu je třeba co nejdříve odvodnit, aby nedocházelo ke hnití rostlin a kořenů a tím tvorbě anaerobních mikroorganismů, které rozkládají látky za nepřístupu kyslíku. Průvodním jevem je obvykle silný zápach.
Prohlédneme všechny vzrostlé stromy. V podmáčené půdě se mohou neočekávaně vyvrátit. Je-li některý strom již silně nachýlen, je lépe jej pokácet.
Povodní zalité, stále zelené dřeviny ostříkáme hadicí. Neuškodí použít alespoň ručního postřikovače a trávu, jež byla zaplavena, postříkat slabým roztokem chloraminu (1-2%). Je-li na zahradě naplavené bahno v silné vrstvě, je nutno nechat udělat půdní rozbor a pak teprve rozhodnout, zda zde bahno může zůstat nebo se musí odstranit. Bahno muže totiž obsahovat těžké kovy nebo chemikálie.
Při rozsáhlých záplavách dochází kromě ohrožení lidí a materiálních škod také k ohrožení a úhynu volně žijících živočichů. Poraněným živočichům je nutno poskytnout základní ošetření a pak je následně transportovat do některé z nejbližších stanic pro záchranu živočichů. v České republice existuje národní síť pro zraněné a handicapované živočichy. Ve všech těchto stanicích jsou schopni se o přineseného živočicha kvalifikovaně postarat. Před odvozem je však třeba telefonicky kontaktovat pracovníky stanice, zda sami nejsou zasaženi povodní a zda jsou schopni v současnosti přineseného živočicha přijmout.
S poraněnými nebo nemocnými domácími zvířaty je třeba se obrátit na veterinární stanice či lékaře.
V oblastech lužních lesů dochází prakticky každoročně k většímu výskytu vylíhnutých komárů. Tento stav je běžný a normální. Samice nakladou velké množství vajíček na vhodná místa při okrajích mělkých vodních ploch. Za vhodných podmínek (tzn. především za vyšších vodních stavů) se vyvíjí zvýšené množství larev komárů a je možné hovořit dokonce o kalamitním výskytu komárů v zasažené oblasti. Za takových stavů se komáři stávají obtížným hmyzem.
V jarním období roku 1997 se na severní i jižní Moravě objevily signály možného přemnožení komárů (prakticky jen rodu Aedes). Po krátkém období mrazu a rychlém vysychání tůní bylo toto nebezpečí zažehnáno přirozenou cestou. v plné míře se však přemnožení komárů kalamitního charakteru projevilo až po červencových povodních. v takové situaci je již nutné přistoupit k aktivní, ale především včasné ochraně před nepříjemným hmyzem. Ukazuje se, že nejúčinnější formou ochrany budou preventivní opatření, která jsou i nejlevnější variantou. Dospělí, volně létající komáři se ničí nesnadno. Postřiky jsou málo účinné, neselektivní (negativně působí i na jiný hmyz) a vyžadují velké finanční prostředky.
Optimálním řešením je snižování počtu larev komárů za použití bakteriálních přípravků, které působí na larvální stadia komárů (tzv. larvicidů). Takových přípravků se v zahraničí používá celá řada. v našich podmínkách se nejlépe osvědčil preparát zvaný Vectobac. Tento preparát byl úspěšně testován v období po povodni v roce 1997 v Olomouci a na okolních líhništích komárů. Nejúčinnější je v období nejmladších vývojových stádií. Smrtelná dávka je již při nízké koncentraci přípravku. Doporučuje se 0,5 kg na 1 ha vodní plochy. Aplikace přípravku je jednoduchá a provádí se přímým dosazením látky do líhniště komárů ve formě prášku nebo roztoku. Obě formy jsou stejně účinné.
Rozhoz účinné látky se může provádět ručně, ale vhodnější jsou roztoky aplikované postřikovači. Postačující jsou přenosná zařízení, která se nesou na zádech. Dobře použitelné jsou i různé postřikovače umístěné na automobilech. Při větším rozsahu napadených ploch (zvláště tedy po povodni) je možné i využit leteckého postřiku. Postřik je však často prováděn i na místech, kde se líhniště komárů nevyskytují.
Pro úspěšné snížení larev komárů (první kalamitní příznaky se mohou objevit za vhodných podmínek již za 8 – 14 dnů po povodni) je zapotřebí rychlé součinnosti všech zainteresovaných objektů. Především státní správy, ale i dobrovolných ochránců přírody a v neposlední řadě také všech obyvatel v zasažené oblasti výskytu komárů. Líhniště komárů je nutné ošetřit pod dohledem odborníků na danou problematiku. v období po vykulení larev z vajíček až do doby druhého, maximálně pak třetího svlékání larev je přípravek nejúčinnější. v laboratorních podmínkách se může jednat až o 100 % uhynulých larev. Předpokladem úspěšného zásahu je tedy rychlost aplikace. Pozdější ošetření vodních ploch, kde se již vyskytují kukly komárů, jsou neúčinná. Nutná je však také pomoc občanů při ošetření ploch v osobním vlastnictví.
Vhodný přípravek, který je možný v našich podmínkách použít, je v malém množství připraven k realizaci. Větší množství přípravku je možné dovést do ČR asi do jednoho týdne. Předpokládá se spolupráce obcí a dalších zainteresovaných v postižených oblastech. Nutná bude dobrá informovanost obyvatel v postiženém regionu, ale i kvalitní působení tisku a dalších sdělovacích prostředků.
Komár je nejen obtížným hmyzem, ale může se stát i nebezpečným přenašečem různých chorob. Je však naprosto reálné, že při aktivním, rychlém a správném ošetření vodních ploch se kalamitní přemnožení komárů může výrazně snížit.
1.Ve vodě tekoucí se larvy komárů nevyvíjí. Je nutné vyhledat zbytkové nehluboké stojaté vody, ve kterých je možný výskyt vajíček komárů. Nemusí být však ve všech vodách. V příhodných podmínkách se larvy vykulí z vajíček již za pár dnů. Takové lokality s výskytem malých larviček se označí. V případě, že se výskyt larviček zvyšuje, bude nutné provést ošetření tůní speciálním přípravkem.
2.Obrátit se můžete např. na odbory životního prostředí obce s rozšířenou působností. Vše potřebné zařídí také členové ČSOP, kteří mají informaci na koho se obracet.
3.Postřik zasažených tůní může provádět pouze odborník resp. specializovaná firma.
4.Rozhodující je rychlost, s níž se ošetření provede. Ideální je období druhého až třetího instaru, kdy jsou larvy nejcitlivější. V letním období to bude časové období od vylíhnutí larev přibližně 7. – 12. den.
5.Po změně larvy v kuklu je již prostředek neúčinný!
6.Zanedbaná prevence způsobí vlastní líhnutí dospělých komárů, kteří se chovají jako velmi obtížný hmyz, který může přenášet různé choroby. Zvláště nepříjemným hmyzem se komáři stávají při přemnožení.
7.Obrana proti dospělým komárům je známá, ale relativně málo účinná. Repelenty působí jen po krátké časové období a různé odpuzovače jsou účinné jen v případě běžného rozvoje komárů. Při přemnožení jsou technická opatření takového charakteru neúčinná.
Zajištění rozsahu poškození a zamokření objektu by měl provést statik, případně další stavební specialisté, kteří určí, zda je nutno odstranit omítky, vytrhat podlahy a podobně. Důležité je také zjištění stavu izolací, a zda byla stavba vlhká již před povodněmi. Podle jejich návodu pak budeme provádět vysoušení a další opravy.
Před zahájením prací v objektu, který byl zatopen, nechejte elektroinstalaci a plyn zkontrolovat odborníky. Elektrospotřebiče předejte odborníkům k vysušení a prohlídce. Předtím je nikdy nezapojujte.
Všechny zatopené prostory stále větrejte.
Odstraňte bahno a nečistoty z podlahy a zdí.
Odstraňte nástěnné koberce, obložení a tapety.
Prostory a nábytek, nádobí, předměty denní spotřeby i hračky omyjte v 2-3% roztoku chloraminu B nebo Sava a ten nechejte působit alespoň půl hodiny. Hračky a nádobí znovu opláchněte čistou pitnou vodou.
Je třeba vyhledat a vyčistit všechny dutiny. Bahno zůstává i v elektrických rozvodech, vypínačích. Do elektroinstalace může zasahovat pouze odborník a vy dbejte maximální opatrnosti při čištění sklepů a budov, kde byla elektroinstalace zaplavena a svítí se tam. Zde se zásadně pohybujte v kvalitní vysoké gumové obuvi.
Čerpání vody ze sklepů provádějte až po souhlasu statika. Rychlé odčerpání může někdy vést až ke zhroucení stavby, pokud je hladina spodní vody v terénu ještě vysoká.
Mnohé budovy byly vlhké již před povodněmi. Někde to bylo patrné více, někde méně. Zde je vysoušení problematické, protože voda vzlíná vinou neprovedené stavební izolace do zdí ze země, ve které je po záplavách vyšší hladina spodní vody než obvykle. Zde je třeba obrátit se na odbornou stavební firmu a řešit izolaci budovy.
Kontrolu zatopených plynových rozvodů, zejména plynoměrů, sporáků, kamen a vařičů musí provést odborník. Při čištění jen částečně zatopených plynových sporáků nezapomeňte, že mohou být zaneseny trouby, které jsou níž než plotýnky. Ve stavbách s popraskanými zdmi mohou být narušeny sváry plynového potrubí.
U neprůchodných odtoků a kanalizací je vždy třeba zjistit, zda při povodni nedošlo k jejich ucpání mechanickým způsobem, tzn., zda není trubka nějak zalomena, poškozena či ucpána. Běžné zprůchodnění je možno provést tlakem vody, instalatérskými pružinami, nebo požádat o to specializované firmy. Mějte na paměti, že v mnoha případech došlo k ucpání odtoků vtlačením plovoucích obalů a předmětů velkým tlakem ze strany odtoku do kanalizace.
Šíří-li se z kanalizace či jiného místa zápach, je třeba hledat příčinu. Může to být třeba jen zahnívající nečistota v odpadu nebo také vodou zničená domácí čistička. Důležité je vždy opravit malé kanalizační uzávěry s tzv. sifony, které brání pronikání zápachu zpět do místností, či opravení jímek a ČOV.
Před čerpáním vody vypněte přívod el. proudu a osvětlení do podzemí. Při odčerpávání vody zde nevstupujte a po odčerpání zajistěte dostatečné větrání. Osvětlení zajistěte kvalitními přenosnými svítidly či baterkami a přívod el. proudu zapněte až po kontrole odborníkem. Používejte gumové ochranné obleky, obuv a zejména roušky. Všechny septiky a jímky v oblastech postižených povodněmi je třeba zkontrolovat, zda nejsou poškozeny vztlakem vody.
Velká část domů má podlahy dřevěné z desek tzv. palubek, parkety nebo podlahy na dřevotřískové desce. Mnohé z těchto podlah jsou zespodu izolovány například vrstvou škváry nebo je pod nimi nepropustná dutina, kde stojí voda. Všechny takovéto podlahy jsou nevysušitelné a musí být vytrhány a nahrazeny novými. Před položením nových podlah je nevyhnutelné provést velmi důkladně vysušení.
Vysoušečů existuje velké množství a vzhledem k poskytované zahraniční pomoci je jejich sortiment opravdu široký. Bude jich ovšem nedostatek, takže popisovat jejich rozdíly je zbytečné.
Množství vody ve zdivu lze jen stěží zjistit a mnohdy se stávalo, že vysoušeč, který v jedné stavbě nevykazoval významnější výsledky, se v jiné, rozměrově stejné stavbě, osvědčil. Hlavní zásada je vysoušení provádět pomalu, aby nedošlo k praskání zdiva. Vysoušení zdiva zatopených staveb je třeba provádět ihned a využívat co nejvíce teplého počasí. Nemáme-li zatím vysoušeč, zajistíme alespoň otevření oken a dveří budovy tak, aby v ní byl trvale průvan, případně použijeme alespoň ventilátor, kterým dosáhneme vhánění teplejšího venkovního vzduchu do budovy. Možno použít také teplometů a teplovzdušných ventilátorů, které postupně přemisťujeme po místnosti a necháváme působit na jednotlivé části stěn. Vždy je důležité snažit se z místnosti před zahájením sušení odstranit vytřením veškerou vodu a předměty, které mohou ještě vodu obsahovat a co nejdříve oklepat mokrou omítku.
Vysoušeče vzduchu pracují obvykle principu kondenzace vody. Místnost musí být při jejich použití uzavřena a teplota v ní udržována na 25 °C. Při vysoušení teplovzdušnými ventilátory je naopak třeba místnost otevřít a zajistit tak dostatečný odvod vzdušné vlhkosti.
Nejlépe vysušíme budovy, když je zbavíme mokrých omítek oklepáním. Je třeba zhodnotit rozsah rozmáčení a konzultovat vše s odborníky. Nejzásadnější ovšem je, že budovy musí být zbaveny vody v co největším rozsahu do příchodu mrazů a po jejich příchodu pak musí být temperovány i ty navlhlé místnosti, které bychom jinak nevyhřívali. Nejhorší pro rozmáčenou stavbu je její promrznutí, které může způsobit i její destrukci.
Vyčistit a dezinfikovat je třeba všechny studny, tedy i ty, které se používají jen občas, třeba na zalévání zahrádek. Část studen byla zalita vysokou hladinou vody a obvykle je v nich také značné množství sedimentu, někdy i uhynulí drobní živočichové. Ti mohou být ale také ve studnách, které zality shora nebyly a na pohled nevykazují znečištění. To se může projevit až po čase. Rozkládající se živočich se pak stává původcem vážného znečištění vody a infekce.
Velké množství studní bývá v povodňových oblastech znečištěno splachy z okolního terénu, způsobenými přívalovými dešti.
Po otevření studny vše řádně očistíme a zkontrolujeme, zda do studny někde nestéká voda, neprorůstají kořeny či zde dokonce nevedou nory hlodavců. Očistíme také případnou rez z čerpacího mechanismu. Samotné čištění studny musí provádět nejméně tři osoby. Pracovník vstupující do studny musí být upevněn na laně tak, aby mohl být dalšími dvěma pracovníky případně vytažen.
Při vstupu do studny zjistíme otevřeným plamenem (svíčkou), zda je zde dostatek kyslíku. Zhasíná-li plamen, lze studnu vyčistit až po řádném odvětrání. To lze provést například hadicí nasazenou na vysavač.
Každou studnu je nutno vyčerpat. Nejvhodnější jsou elektrická ponorná čerpadla. Po spuštění čerpadla nalijeme do studny asi 2 l Sava, otočíme hadici do studny, a kam dosáhneme, očistíme kartáčem na tyči stěny studny. Pak studnu vyčerpáme úplně, vypneme čerpadlo a vybereme sediment, utopené živočichy apod. Očistíme kartáčem Savem s vodou 1:20 stěny celé studny i čerpací mechanismus který také propláchneme a hlavně vyzkoušíme funkčnost sacího koše i řádné upevnění sacího potrubí. Čištění studny je výhodné spojit s její celkovou opravou, protože taková příležitost je tu málokdy. Ale toto už přenechejte odborníkům.
Když část vody doteče, nalijeme do ní opět asi 0,5 l Sava a ostříkáme znovu stěny. Vodu znovu vyčerpáme a případně, pokud studna nemá štěrkové dno, vytvoříme zde tzv. štěrkový filtr, když dno vyčištěné a vybrané studny vysypeme nejméně pěticentimetrovou vrstvou vypraného jemného štěrku. Nejlepší je ostrý písek, zedníky zvaný „potěrák“, vhodná je i hrubá vápencová či mramorová drť. Kvalitní studna ze skruží by měla mít spoje zatřené betonem nebo speciálním těsnícím tmelem a shora by měla být zabezpečena proti zatékání dešťové i povrchové vody.
Do znovu naplněné (natažené) studny nalijeme, podle obsahu vody, 1 dcl SAVA na 1 m3.
Obsah se spočítá dle vzorce: o = v x П x r2 (výška vody x 3,14 x poloměr2 - všechny údaje v m). Velmi vhodné je také použití chloraminu v proděravěné plastové láhvi, kterou na silonovém vláknu do studny spustíme. Chloramin se pak postupně rozpouští. Dezinfekci necháme nejméně osm hodin působit. Majitelům studny doporučíme, aby vodu po uplynutí této doby co nejvíce čerpali, nepoužívali však k pití, a po několika dnech si nechali od hygieny (KHS), či odborné firmy provést rozbor. Ten stanoví, zda je již voda vhodná ke konzumaci.
Tam, kde se v okolí studny dostaly do země ropné látky nebo nečistoty, nelze vodu delší dobu užívat ani jako užitkovou. Z takových studní je třeba co nejvíce vodu čerpat, aby se nečistoty ze země vyplavily a poté v alespoň zjednodušené formě čištění zopakovat.
Voda znečištěná ropnou látkou je nepoživatelná ještě při znečištění 1 : 1 000 000. Proto některé takto znečištěné studny nebudou už prakticky nikdy použitelné.
Byla-li domácí vodárna zaplavena, je třeba dát zkontrolovat (převinout) motor a opravit elektroinstalaci. Znečištěný rozvod vody v domě dezinfikujeme tak, že do studny nalijeme asi 2 litry SAVA na 1 m3 vody a otevřeme trochu všechny kohoutky v budově.
Stručný manuál pro pomoc v oblastech zasažených povodněmi vypracovaný v roce 2002.
© Autorský kolektiv: Miroslav Dvorský, MUDr. Pavel Hoffer, RNDr. Miloš Holzer, Ing. Aleš Máchal, Milan Orálek, Mgr. Miroslava Šuláková. Manuál byl upraven Krajským úřadem Kraje Vysočina, odborem životního prostředí a zemědělství, oddělením vodního hospodářství v rámci komplexní aktualizace digitálního povodňového plánu provedené v roce 2017.
Soubor: pomoc-po_.htm
stránka aktualizována: 19.11.2017, publikována: 04.11.2024